Skvělý Č. Krumlov v komentáři Zdeňka Vladyky
Datum: Sobota, 26 Květen 2001 @ 18:55:01
Téma: MČR - rally

29. ročník Rally Český Krumlov
Pohádkově nádherný Český Krumlov přivítal třetí dějství našeho šampionátu. Počasí už tak nádherné nebylo. Velmi silně pršelo a po vozovkách tekly potoky vody. Teplota klesala, a my zvažovali jestli si nemáme na noc nasadit čepice.



Startovní listina čítala kolem sto posádek, kterým vévodilo pět world rally car-ů. Rampa a uzavřené parkoviště bylo situováno, jako obvykle, v Jelení zahradě pod hradem. Počasí bylo škaredé, ale symbióza starověkého Krumlovského hradu s nejmodernější technikou byla úchvatná.

První rychlostka se jela ve vojenském prostoru Boletice, a byla nepřístupná pro diváky. Jediná její mapka byla zveřejněna v itineráři pro závodníky a proto děkujeme posádce Okrajek - Kozel za poskytnutí informací ohledně této tajemné erzety. Když jsme přijížděli na místo první "nedivácké" erzety, zjistili jsme, že pořádný fanoušek se na trať vždycky dostane. Espézetky hovořily za vše. Od "domácích" Krumlováků a Budějovičáků tady byl v zastoupení Kyjov, Zlín, Příbram, Plzeň a Liberec. Silně pršelo a tak naše kroky vedly na nejbližší místo od zaparkovaného auta. Byl zde k vidění velký vracák "kosa". Po rychlém náletu z kopce po širší cestě se onou kosou zatáčelo na úzkou lesní cestu. Pršet nepřestávalo a my v bušení kapek začali rozeznávat zvuk soutěžního speciálu. Bylo vidět, že špička na dobržďování jede opatrně, docela to klouzalo. Super pátý čas jede Tóna Bergr z Příbrami s Escortem po Chovancovi. Všichni závodníci na áčkách jeli pěkně na ručku, zato enkaři s tímto vracákem měli plné ruce práce. Jandíkovi se podařilo auto ještě podtrhnout na ruční brzdu, ale Arazim, Volf, Pokorný museli couvat. Štajf který měl super čas dokonce na výjezdu v malé rychlostí narazil do stromku a musel taky couvat. Ludvik Otto se zkoušel vytočit bez "ručky", ale předek vozu mu sklouzl pod úroveň cesty a hned v začátku tady nechává minutu. Ještě hůře dopadl Jindra Štolfa, který na velké kaluži poslal svého maxíka, už po 500 metrech od startu ven a ten se zastavil o břeh, přičemž se poškodil chladič. Ve velkém souboji o nejlepšího ve třídě N2 měl navrch stavitel trati Kunc. Přestalo kupodivu pršet a my se po Fišerovi na áčkovém Golfu přesouváme na rychlostní zkoušku s číslem tři. Zde jsme se zakotvili asi v polovině zkoušky v osadě zvané Malče. Velmi pěkný průjezd pěti esíčky na vytahaném blátě. Malče má taky dvě zvláštnosti. Ta první je, že vesnice je umístěna mezi dva velké skákající horizonty. Takže když auto do Malče vjíždí je slyšet jak po dopadu škrtne lyžinou o cestu a když odjíždí je tento zvuk slyšet také. Někdy to bývají pěkné rány. A ta druhá zvláštnost je, že u malého rybníčka mají na vrbě sádrového vodníka, dole je chaloupka z mechu a kapradí a v ní Křemílek a Vochomůrka, všude spoustu sádrových "praváků" a muchomůrek. Prostě jako v pohádce. Všechny čtyřkolky jedou esíčka krásně smykem, jenom to v zatáčkách překlápějí doprava a doleva. "Valda je ďábel" zaznělo od někoho z přítomných, když mladý Valoušek proletěl velmi agresivně kolem nás. V Malčích končí Pospíšil s áčkovou Integrou kterému na prvním horizontu praskla poloosa. Diváci mu chtěli nabídnout pivo protože tady měli bečku, ale Pražák "Pospa" jim odvětil, že pije jenom Whisky. Pak na něho uražení a posilnění domácí fanoušci křičeli "promovaní inženýři", protože oba dva (i spolujezdec Vajík) mají u svých jmen na autě napsaná tři písmena ING. Docela poklidný průběh erzety narušil domácí Kundrát, když svoje Polo poslal do plotku, ale hned pokračoval dál. Verbík projel s vyvráceným pravým kolem a divoký Vild v divokých smycích dojížděl Piterkovo Ka-čko. My sedáme do auta a vyrážíme znovu do vracáku na Boletickou erzetu. Přijíždíme na poslední chvíli. Zamykáme auto a vybíháme k trati. Krestu jsme stihli tak akorát a rychle se šplháme na svah, abychom vracák sledovali z bezpečného místa. A udělali jsme dobře. Nazuřený Emil začal brzdit o padesát metrů dál než ostatní a ještě deset metrů před zatáčkou měl Octávku "naštorcovanou" na druhou stranu. Pak s tím škubl a tam kde jsme stáli proletělo "wrcové" křídlo. Vždy usměvavý Emil sklidil zasloužený aplaus a i stopky ukazovali jeho nejlepší čas o osm sekund lepší jak druhý Kresta. Vracák zase zatápěl enkařům. Arazim. Poulík, Volf couvačka, Štajfovi ještě k tomu zhasl motor. Šín zaklínil svoji kitovou Octávku napříč vracečkou a nejen plasty a podvozek dostaly "pokůřit", když tomu vší silou "zatopil", aby se z pasti dostal. Bitky ve třídě A5, teda Valda versus Holý a N2, Kunc versus Cais byli velmi vyrovnané a pohybovaly se v rozmezí několika sekund. Začala padat tma a my rychle pospíchali na poslední páteční erzetu Soběnov - Svatý Jan nad Malší. Z prvního průjezdu bylo hodně vytahaného bláta a tak se trať stala velmi obtížnou. Esíčko do kopce s pravou za keře, vše pod velkou vrstvou mazlavé hmoty, to byl náš noční úsek. Wéercéčka pěkně, ale obezřetně protože, poznámka"HODNĚ BLÁTA" se určitě vyskytovala v jejich rozpisech. Jandík měl rozbitou světelnou rampu a tak bláto asi přehlédl a najel do něho velkou rychlostí. Lancer se postavil do velkého smyku a už jsme mysleli, že to nestačí překývnout do prudší zatáčky za keř, ale se štěstím se to podařilo. Trochu míň ho měl "hroch", Pepík Peták. Jeho "maksík" zde vytočil parádní hodiny. U takových hodin se jezdec i zapotí protože, jsou ve velké rychlosti a nejsou pohodové třeba jako ve vracáku. Ještě míň štěstí než Peták měl Ondra Koubek. Svého Civica poslal do esíčka pěkně smykem, ale jaksi zapomněl, že musí prudce zatočit do pravé za keře. Tam sice auto dostal, ale ve výjezdu "zakopl o břeh" a šel přes střechu. My jsme slyšeli jen dutou ránu a tak jsme vyběhli do tmy. Honda ležela napříč cesty a závodníci byli ještě v ní. Problém byl, ale v tom, že Ondra předjel Helberštáta s Felicií, který byl někde v příkopě a jel za ním asi za třicet sekund. Rychle jsme mu skočili do cesty a začali ho brzdit, tak tak, že do převrácené Hondy nenarazil. Kluci zatím vylezli z auta. Přiběhlo ještě pár diváků a začali jsme auto otáčet na kola. Vždy jsme však museli poodběhnout do pole, protože jeli další závodníci a auto leželo hned za zatáčkou a nebylo absolutně vidět. Asi po třech minutách jsme auto dostali na všechna čtyři a kluci mohli pokračovat dál. Poprvé jsem viděl jak zafungovala ochranná folie na bočních sklech, která byla sice rozbitá, ale nevysypala se. Jsem zvědavý Ondro, jak popíšeš svoji "boudu" v REPORTÁŽI PSANOU ZA VOLANTEM. Nic si z toho nedělej, že občas nějakou tu ránu dáš, jak řekl Ary Vatanen "Bourám, protože jezdím rychle". Na tomto úseku ještě předvedl divadlo Blahout se žigulem, který snad do toho bláta naletěl rychleji než Kresta. Jeden bok, druhý bok, třetí bok. Žigulik se šněroval z jedné strany vozovky na druhou, aby se nakonec senzačně vešel do pravé "Koubkovi" zatáčky. Skoro skončil jako Ondra. Velice zajímavý, ale záludný usek jsme opouštěli s vědomím, že bláto je nejzáludnější vrstvou na vozovce. Rychle do "hajan", zítra začínáme na MALONTECH.

Na pověstnou erzetu jsme se přijeli podíval asi čtyři kilometry před cílem. Po horizontu pravá pět. Počasí se nedalo s pátečním srovnat. Bylo modro a krásná Krumlovská příroda voněla jarem. Kresta vedl po pátku o čtyřicet vteřin a na Malontech si chtěl vítězství pojistit, jel jako z partesu. Průjezd "a`la" mistrovství světa. Druhý po pátku Triner měl defekt pravého zadního kola a ztrácel na "Malinu" dvacet sekund. Zbývající "wrcy" jely taky dobře, ale na průjezd Kresty to nemělo. Nejede už Trajbold a Brůzl který, poslal svou Feldu do potoka. Toša jede až za Okrajkem a po erzetě vzdává. První čas ve třídě zajíždí Míla Kneifel se Civicem a poráží jak domácího Kunce a tak i na proflexích jedoucí Hondu Caise. Agresivně jede Babík až mu " Micák" málem odskákal do pole. Dlouhá a záludná erzeta se podepsala na těžké havárce Blahouta se žigulem. Stop jim v jejich snažení udělal legendární kámen na okraji vozovky asi uprostřed erzety, který už několikrát v minulosti úřadoval. Vedle nás stál Milan Vítek a viděli jsme mu radost v očích, když kolem něho projelo jeho bývalé a moc neposlušné vozidlo Nissan Sunny GTI-R v rukou Svobody, které konečně neodpadlo na první erzetě. Dodívali jsme se do konce a přejeli o pět set metrů dál do obce Desky. Tou se projíždělo pravou nesmírně utahující se zatáčkou. Našli jsme si místo a čekali na svoje koně. Ale najednou začali lidé odcházet a pořadatel zakřičel na celou zatáčku, že je tento průjezd zrušený. Lidi začali houfně opouštět svá místa, ale my jsme měli dost času, tak jsme se chtěli podívat na wéercéčka na volném průjezdu. Jaké pak bylo naše udivení když první bez helem přijel Hrdinka, pak "Síba", pak opožděný Triner, ale Kresta nikde. Začali jsme vtipkovat, že někde "kadí" v lese, ale když jel Arazim bylo nám jasné, že to bude nějaký problém. Po Tučkovi se náhle vynořila evo-dvojková Octávka. Když projížděl kolem nás, tak mu auto přestalo jet. Roman ihned zatočil na trávu a vyskočil z auta. Jenda Tománek ještě něco přepnul na palubovce a vyskočil taky. Zvedli "haupnu" a začali spojovat nějakou hadičku z které tekl benzín. Ihned bylo kolem auta několik lidí. Všiml jsem si, že mají auto nějak obouchané a chybělo jim kus křídla. Jenda vykřikl "prosím odstupte a nekuřte". Pár cigaret bylo zadupáno do země a Roman zkoušel auto natočit. Poprvé nic až, napodruhé auto chytlo. Roman rychle zavřel kapotu a vypálil do cíle erzety. Bylo vzrušující sledovat tovární jezdce při takto vypjaté situaci. Po tomto zážitku jsme sedli do auta a jeli na erzetu Netřebice. Cestou tam jsme spekulovali co se vlastně stalo a jaké to bude mít následky na špici . Všechny naše úsudky vzaly za své, když jsme míjeli Krestovo odstavené auto na přejezdové silnici do servisu. Velký favorit byl mimo hru. Perfektní úsek z kopce dolů mezi loukami nás přivítal na prvním průjezdu Netřebické erzety. V roce 1999 tady zapršelo a auta létala do louky jako hrušky. Letos se sice mraky na obloze honily, ale bylo úplné sucho. Boj o první místo mezi Trinerem a Hrdinkou a o třetí místo mezi Siberou a Pechem to bylo opravdu koření závodu. I ve třídách to pěkně vřelo. Opravdu se letos závodilo až do konce. Na tomto úseku jeli všichni závodníci na doraz, protože v případě vyjetí by jen pohodlně sklouzli na louku. Pěkně jeli Štajf, Vlašín, Valoušek a Kneifel který byl ve třídě třetí. První kolo Netřebic skončilo a my čekali na druhý průjezd. Ten jsme sledovali z lesíka z kterého cesta klesala na naše předešlé místo. Pěkná kvalitní úzká cestička vinoucí se řadou esíček v klidném hájku, prostě pohoda. Na Emilovi je vidět, že Octávku ždímá na "doraz". Hrdinka mu ale nic nedaruje a jedou v desetinách sekundy. Pech už "Síbovi" dává nějakou tu sekundu, ale oba dva podali perfektní výkon. Valda jede ultra doraz a poráží Holého. Cais se taky přebil přes mírně chybujícího Kunce. Už nejede Tomáš Vojtěch, který Toyotu (zase) mírně ťuknul, ale zarážející je, že nejede Kneifel. Ihned žhavíme telefon a voláme Mirovi Tarabusovi. Ten má závodit za týden na rallysprintu Brno. Mira poněkud znervózněl a hned volá panu Hrabcovi majiteli vozu. Za chvíli zvoní telefon a Mira Tarabus nám sděluje, že Milan Kneifel s tím na Římově lehce praštil do svodidla, ale auto bude za týden ve formě. Čekání na poslední Piterkovo Ká-čko nám zkrátil uzavírací vůz, takže ani Piterka cíl neuvidí. Z rádia jsme se dozvěděli, že Triner a Hrdinka mají v cíli po 188 km ostré jízdy na desetinu sekundy stejný čas. To je absolutní náhoda jaká snad nikdy ve světě (při počítání na desetiny sekundy) nebyla. První vložku zajel lépe Triner a tak (podle sportovních řádů) vyhrál rally Český Krumlov absolutně. Druhý hrdinka, třetí Pech a čtvrtý Sibera.

Byla to perfektní rally a vývoj v Českém mistráku pěkně zdramatizovala. Proslýchá se, že na dvou slavných českých soutěžích tedy Bohemia a Barum se objeví i zahraniční konkurence z technikou WRC, takže budu zvědavý jak si naši s nimi poměří síly. Takže na shledanou na Bohemce, ještě dříve však v Brně.

Zdeněk Vladyka

I z této rally si můžete objednat videokazetu.




Tento článek je z Rally2.com - Rallysport Příluky: infomace, fotografie a videa z rally
Rally2.com - Rallysport Příluky

URL adresa článku: http://www.rally2.com/article.php?sid=32