Příjemné jarní počasí, pohodová velikonoční atmosféra, skvělá organizace a náročné rychlostní zkoušky dělaly hlavní atmosféru druhému podniku šampionátu našich sprintů. Pod názvem Agrotec Würth Rally se mezi vinicemi odehrála soutěž, která nedávala tušit, že je v šampionátu nováčkem. Na jejím startu nechyběl také Milan Kneifel, tradičně s vozem Škoda Felicia Kit Car 1,6.



Příjemné jarní počasí, pohodová velikonoční atmosféra, skvělá organizace a náročné rychlostní zkoušky dělaly hlavní atmosféru druhému podniku šampionátu našich sprintů. Pod názvem Agrotec Würth Rally se mezi vinicemi odehrála soutěž, která nedávala tušit, že je v šampionátu nováčkem. Na jejím startu nechyběl také Milan Kneifel, tradičně s vozem Škoda Felicia Kit Car 1,6.

Po jeho boku se tentokráte objevil jaroslavický navigátor Peťa Kozel, který na místě spolujezdce nahradil zaneprázdněného Jardu Blažka. "Naposledy jsem s Peťou startoval před více než rokem na Šumavě. Bohužel už před startem Hustopečí nám nepřálo štěstí, neboť Peťa měl velké problémy s hlasivkami. Těžko se mu mluvilo a zejména v rychlých lesních pasážích mu bylo těžké porozumět," vysvětloval Milan zdravotní problémy spolujezdce. Také s technikou to nebylo úplně jednoduché. Po Valašské rally, kde s tímto vozem odstoupil pro poruchu motoru Mira Tarabus, se s přípravou Kit Caru finišovalo do posledních chvil. "Ještě při tréninku jsme nevěděli, jestli budeme vůbec startovat. Motor se dostal z brzdy až ve čtvrtek večer. Ze čtvrtka na pátek, do brzkých ranních hodin, ho pak mechanici dávali do vozu. Auto bylo tím pádem nevyzkoušené. Před startem se ještě objevil problém s brzdami, který kluci dokázali vyřešit, takže vše dobře dopadlo," popsal jezdec krušné chvilky před samotným startem. Všechny předstartovní potíže i náročnou 75,56 km dlouhou trať se však podařilo zlínské dvojici úspěšně zdolat, takže posádka mohla v cíli na náměstí v Hustopečích vcelku spokojeně bilancovat a slavit prvenství ve třídě A6.

Jak se ti líbily tratě při tvé premiéře mezi vinicemi v okolí Hustopečí?
Již při tréninku se mi trať sprintu velice líbila. Všechny tři RZ byly velice náročné. Přestože první RZ měla rychlejší charakter, díky pátečnímu dešti se vytahala spousta nečistot a trať hodně klouzala. Přesvědčila se o tom i spousta mých soupeřů. Lesní úseky RZ si dokonce ničím nezadaly s tratěmi na Barumce. Byl jsem velmi spokojen také s modelem sprintu, kdy se opakovaly jen tři delší RZ, což mi vyhovuje více než model 3x3 krátké vložky. Výtku bych měl jen k retardérům ze slámy. Mohly být postaveny lépe. Často jsme o ně zakopávali.

A jak probíhal samotný závod?
Před startem jsme se s Peťou domluvili, že pojedeme na pohodu, bez většího divočení a nějakých výletů mimo trať. V sobotu ráno byla nejtěžší volba pneumatik. Nám se podařila. Ve předu jsme měli obuty řezané TE a dozadu se daly méně řezané TA. Již při první vložce se potvrdilo, že zápis ze seznamovacích jízd je třeba brát s velkou rezervou. Strašně to klouzalo, takže jednotlivé zatáčky se jely i o dva kvalty níž. V první stopce jsme si porovnali čas s Kouřilem, kterého jsme si celou soutěž hlídali. Těsně jsme ho předběhli, takže panovala spokojenost. Navíc jsme si ani nevšimli, že nás opustil náš největší soupeř Luba Minařík. Na dalších RZ jsme přidali k náskoku na Dušana další sekundy a se slušným náskokem po polovině soutěže odjeli do servisu. Vůbec nic jsme ale netušili o výborných časech dobře jedoucích A5. Ve výsledcích, které jsme dostávali, nebyly díky vysokým startovním číslům ještě uvedeny. Do další sekce jsme se rozhodli nastoupit se změnou pneumatik. Trať na slunci postupně osychala, ale stále byla všude spousta bordelu. Nakonec jsme dozadu zvolili stejné pneu a dopředu nasadili jemně říznuté nuly. Tato kombinace se osvědčila. Sice jsme na 4. RZ od Kouřila dostali, ale to jsme na osychající trati očekávali. Ubral z našeho náskoku několik sekund, ale na další RZ se nám podařilo náskok opět zvýšit. Do poslední vložky jsme měli k dobru kolem půl minuty. Díky dostatečnému náskoku jsme nechtěli divočit, i když asi 1 km po startu nám před odstaveným Petákem utekl zadek vozu, takže jsme ještě ubrali. Bohužel nás jedna z A5 přeskočila. Když jsem se to v cíli dozvěděl, tak mě to hodně mrzelo. Po skončení soutěže byla u našeho kitu provedena tzv. rozborka (závěrečná technická kontrola). Kontrolovaly se brzdy, katalyzátor a zátěže. Vše jsme měli v pořádku.

Takže v cíli po závodě panovala spokojenost?
Ano, byl to moc hezký závod. Chtěl bych poděkovat pořadatelům za perfektní organizaci, krásné vložky i vyhlášení. Především však nesmím zapomenout poděkovat svým mechanikům, kteří odvedli před soutěží hodně dobrou práci pod stresem a v časové tísni. Nyní už pevně věřím, že se navrátí bývalá forma, jak naše, tak vozu, se kterým jsme si loni užili spoustu nepříjemností. Se zlepšujícími se výsledky také doufáme, že k nám budou naši bývalí partneři znovu štědří, a že se objevíme i na dalších závodech, nejen na sprintech. Příští rally, které se zúčastníme bude Sprint v Tišnově.


Více informací na oficiálních stránkách posádky: http://www.spurtzlin.com
Ptal se Pavel Zvonek – rally2.com
Foto: Petr Kunčík, Jaroslav Kunčík