XI. Pražský Rallysprint - Komentář
Datum: Středa, 14 Prosinec 2005 @ 02:01:24
Téma: Ostatní rally

Rally2.comRok se s rokem sešel, a do předvánoční Prahy se opět dorazil vybraný soutěžní spektákl za mohutného doprovodu diváků závodně oslavit konec letošní sezóny.



Rok se s rokem sešel, a do předvánoční Prahy se opět dorazil vybraný soutěžní spektákl za mohutného doprovodu diváků závodně oslavit konec letošní sezóny. Pražský rallysprint tak načal již druhou desítku let své existence ročníkem, který měl jakýsi hořký podtitul "násilné loučení s vozy WRC" (byť je u nás v budoucnosti nějakých formách ještě pravděpodobně uvidíme). Na první pohled byla špička (a koneckonců i zbytek) startovní listiny velmi podobná, až téměř identická, s tou loňskou. "WRCček", kterým byla tradičně přisouzena role hlavních bavičů startovního pole, však oproti minulým létům ubylo. Nakonec se jich na start po nezaviněném odhlášení Trněného a divokého madˇarského G.Szaba postavilo "pouze" 6, ve složení 2x Focus (Pech, Valoušek) a 4x Octavia (Triner, Trojan, Viktor Szabó a Jiří Vlček), takže na doby před dvěma-třemi lety, kdy jich startovalo téměř 15, již bylo možno jenom vzpomínat. Divákům se tento úbytek letos chvályhodně snažili vynahradit přední "eNkaři", kteří své vozy v rámci jejich technických možností vodili rozevlátěji než obvykle (především Červenka a Paasonen). Na startu se objevil také rekordní počet osmi oblíbených historiků.

Trať zůstala stejná jako v minulém ročníku, jedinou změnou byl pokračující důraz na diváckou šou na strahově, když v závěrečné divácké RZ měli posádky za povinnost obkroužit hned třikrát známý redartér na kostkách (loni jen jednou). Dle předpovědi počasí se měla v den závodu tvořit ledovka a pršet, což by věstilo možnost podobných dramat jako v roce 2003, nicméně tento výhled se nesplnil, a jen lehký deštík těsně před startem druhého Strahovského okruhu nakonec posádky sympaticky podpořil v divácky atraktivním smykování. Na pravých sedadlech se kromě tradičních spolujezdců jako vždy objevila pestrá směsice sponzorů a osobností ze společenského života, Pech vozil současného předsedu Občanské demokratikcé strany Topolánka, Valoušek tenistu Berdycha, Brynda opět ex-Miss Stočesovou, které se na sedadle spolujezdce vedle kandidáta na vítezství ve skupině N Semeráda snažila konkurovat internetová postava MravenecZ. Dalibor Gondík po loňské havárii s Volfem zvolil naopak tu nejklidnější jízdu co mohl a sedl si "enjedničkového" Pola Jiřího Kulhana. Pojdme však popořádku.

První dva průjezdy RZ Řeporyje-Cementárna dopadají přesně dle papírových předpokladů (může za to asi i suché počasí), do vedení jde Pech těsně před Valouškem, třetí je Triner. Trojan začíná v lomu v Radotíně dělat kolečka pro diváky, další atraktivní WRCař Viktor Szabó bohužel musí svoji Oktávku kvůli problémům s elektrikou odstavit v ještě před druhým průjezdem v Řeporyjích na náměstí. Jiří Vlček si zde zkouší WRC teprve podruhé a poměrně obezřetně se s vozem seznamuje. Nejrychlejší z eNek se na čtvtém místě vyskytuje trochu překvapivě Štěpánek (jeho doménou bývá obvykle spíše klouzavý povrch), následuje další překvapení - okruhář Navrátil s "mišákem" (v Praze však už jezdil), poté divocí a Paasonen se Semerádem na téže vozech. Dvoukolky (Odložilík, a premiérově Prokop a Vl.Berger s Fabiemi Kit Car) zůstavají znatelně pozadu. Dle subjektivních dojmů zde však jedou oproti minulým létům všichni spíše na jistotu, aby nepřišli o možnost diváckých exhibic na Strahově. Přesně takový osud potkává po technických závadách již na RZ1 Barvíka, Nešpora a po RZ2 musí kvůli převodovce odstoupit i již zmíněný atraktivně jezdící Štěpánek.

Jede se první Strahov. Zdá se že na čele jedou ještě všichni celkem na čas a "blbnutí" si nechávají až na závěrečné RZ. Pochopitelně Valoušek tradičně nejplavněji (vracečkou na parkovištěm protahoval blěděmodrého Focuse velmi elegantně), nicméně čistěji jedoucí Pech mu zde o 15 sekund ujíždí. Triner odvádí na třetím místě svůj standart, stejně tak i Trojan, a když už se zdá, že jede na svůj (a divácký) vkus snad až příliš čístě, tak počíná "kolečkovat". Vcelku elegantní průjezdy se postupně začínají dařit i kladenskému Vlčkovi s netradičně do červena zbarvenou Octavií barvách Auto-Štangl. Oku lahodícně bruslí za pomoci ruční brzdy hlavně Červenka, Štajf s Imprezou a další pražák Kožmín, i Volf s Mitsubishi zapůjčeném z Gassnerovi stáje. Křížkovi testujícímu starší ex-Semerádův Lancer dvakrát nevychází vracečka na parkovištěm a jednou kvůli němu musí jít do hodin i za ním jedoucí Pantálek. Z historiků předvádí největší rozevlátý festival zadního pohonu Sum, nic nedbá okolních obrubníků, až musí na RZ na parkovišti u NH Caru měnit za divácké asistence kolo, což pojal jen jako další pokračování exhibice. Veselo bylo i v retardéru na rovince u strahovských kolejí – nejdříve tam se vráží do sloupku Votava (kterého před sebou "tlačil" Semerád) a následně končí, poté tam uráží kolo Škola s dalším Mitsubishi a na závěr zde (už bez následku) soupeří se sloupkem ještě jedna z Felicií. Co se týče kitových Felicií (Petr Brynda, L. Minařík, Tomek, Matys) a dvoukolových aut celkově, tak předvádí největší divadlo Petr Brynda, který si při každé příležitosti auto do zatáčky řádně rozhodí a létá bokem jak zákon káže.

Po prvním okruhu se ještě jede na chvíli do Radotína na opačný průjezd ranní "erzety", ještě před tím končí pro závadu řazení Vladimír Berger s Fábií, již tradičně technika zastavuje Fišera s Golfem a historici přicházejí o Blažkův Escort a červené Hrubého BMW 2002 s Hájkem za volantem. Po RZ4 jsou časové rozdíly na špičce vcelku stabilizovány, což dává prostor pro záverečné "blbnutí". To neplatí o skupině N, kde jsou rozdíly stále zanedbatelné.

Atmosféra při závěrečných dvou RZ byla na Strahově parádní, nejkouzelnější bylo zlověstné dramatické ticho, které předcházelo divokému jásotu, a rozhostilo se v davech lidí před startem prvních vozů do druhého okruhu. Narušoval ho jen neposedný Triner, který zahříval v předstartovním prostoru pneumatiky točením Octavie kolem vlastní osy, což mu jde z našich jedců nejlépe. Situace byla o to zajímavější, že těsně před startem začalo slabě pršet, takže auta jela bokem již při akceleraci z kluzkých kostek na startu. "WRCaři" předvádeli elegantní výjezdy smykem z rychlé široké zatáčky na rohu stadionu nad "kostkama" (především Valoušek), nicméně tento kousek dotáhli k adrenalinové dokonalosti "eNkové" posádky Červenka-Volf a Paasonen-Minařík, jejichž spolujezdci si museli vcelku užít, jelikož pravé zádě jejich vozů stromy a sloupy na výjezdu z této zatáčky téměř lízaly. Konkurovat se jim v tom snažil rallycrosař (a vítěž Pražského rallysprintu z roku 1998) Pavel Koutný s Tošovského Mitsubishi, kterého se sedačky spolujezdce krotil další špičkový rallycrosař Marek Zeman. Dobře všem sekundoval též Kožmín. Červenka jezdil bokem a dělal kolečka kde to jen šlo, Paasonen zase dělal hodiny při nedobrždění při předjíždění v retardéru u hotelu Coubertin, zde nedobrzdil ani Štajf.. Hodiny s lehkým kontaktem obrubníku dělali s Oktávkami na mokrých kočicích hlavách Triner, Vlček a opět Paasonen. Redartér na kostkách se tentokrát stal osudným dvěma Pražákům. Nejdříve si Vojtěch Štajf možná vzpomněl, že jeho partner Subaru ČR je též hlavním sponzorem tohoto závodu, a tak přijal odpovědnost za hlavní pobavení diváků - byl na mokru při předjíždění Štolfy (s Almerou KitCar) na výjezdu širší než bylo zdrávo a zadním kolem trefil z boku obrubník, auto nadskočilo a zavěšení kola nevydrželo, takže musel předčasně skončit. Chvíli po něm se naprosto stejný kousek podařil jeho souputníkovi z 90. let Křížkovi (jezdili spolu tehdy v jedné posádce), tan však měl kolo poškozené méně, takže mohl opatrně dojet až do cíle. Do široké zatáčky od studentských kolejích to posílal kitovou Fabii hezky po dveřích také Prokop, jak se na zadní náhon sluší a patří se tu hrnuli také Petrášek s Opelem Ascona, či populární Milan Blahout s náhradním žlutým VAZem 21074 od účastníka ČMPR Tomáše Klokočníka, když ten jeho původní po havárii v Třebíči ukončil svůj slavný soutěžácký život. Jaroslav Štauber poškozuje roh svého bílého BMW 2002 o svodidla na parkovištěm, nicméně bez dalších následků. Před poslední diváckou RZ6 trať opět víceméně oschla, "montcarovskou" "áčkovou" oktávku musel odstavit okruhář Došek a stejně tak poslední Subaru v soutěži, jedoucí po většinu soutěže na blinkry, Ludvík Otto.

V poslední "kolečkové" RZ odehrávající se převážně pod severní stranou velkého "spartakiádního" stadionu jde především o umělecký dojem, a tak všichni ze špičky i mnozí další přidávají nějaká ta kolečka kolem retardéru navíc (Pech krouží 4x, Valoušek je největším "mávačem" z okénka a krouží 5x, Triner krouží z mávání 4x atd.). Poněkud zoufale v této situaci působí dvoukolky s předním pohonem, které ani při nejlepší vůli nemohou v této situaci nic moc úchvatného předvést, Prokop za hrobového ticha ostře kontrastujícího s předchozím aplausem při průjezdu WRCů kolečka pouze "provrkává" jako při otáčení se na dvorku, nicméně třeba Odložilík, Brynda, Trojanová, ale i Pospíšil s kroužením vypořádali nakonec vcelku elegantně. Jezdci "dvoukolek" s přením pohonem byli navíc ochuzení o možnost mávání z oken kvůli nutnosti stále tahat za ruční brzdu, což třeba Brynda se Stočesovou řeší tak, že kvůli pokynutí zastaví. U některých posádek (Trojan, Koutný) se kroužení změnilo spíše v anarchii. Koutný jako jediný předvedl roztočení Mitsubishi kolem své vlastní osy ve stylu á la Triner, což jsme zatím u nikoho jiného na Mitsubishi asi vidět nemohli. Pouze pomalu bez divokého hrabání obkružuje retardér kromě Prokopa také Navrátil s Lancerem (a nějakou tu vteřiku tím asi ušetřil), který eNka nakonec o šest sekund překvapivě vyhrál, ale davy diváků při tom zdaleka nerozehřál. Svoji koncepci zde mohli řádně využít historici v čele s oběma Kadetty Coupe z týmu Kart Centra (v cíli pořadí 1. Tichý, 2. Tenkl, 3. Petrášek) a Sumem, a také tak udělali (strach o další Sumovu pneumatiku byl na místě). Kožmínův spolujezdec Havran mává divákům zářivě bílou teplou rukavicí (že by reklama na prací prostředek která se nevešla na auto?), Karel Vajík zase pravděpodobně kromě závěru rallyové sezóny oslavoval společně s Českou televizí také 50 let Večerníčku, takže přesně dle jeho vzoru rozhazoval z vozu jednotlivé stránky rozpisu.

Pak už zbýval pouze výjezd na cílovou rampu, kam mohli jako první přijet rozzáření Pech s Topolánkem, druhý Valoušek a třetí Emil Triner. Po loňském přesunutí na cílové rampy ze Staroměstského náměstí na rozlehlé parkoviště na Strahov se stává spontánní tradicí, že fanoušci utvoří živý kruh, do kterého jsou jezdci po sjezdu z rampy navedeni, aby uprostřed kroužili jak jen umí. No a tak se také stalo, této formě letošního rozloučení nakonec neunikl téměr nikdo, králem se stal Valoušek který se nebojí sunout se bokem po obvodu živého kruhu, a Triner, jež umí auto nejvíce roztočit a celý prostor vyplnit štiplavým bílým kouřem. Jak se "blbne" ve Skandinávii ukázal Paasonen a tak bychom mohli pokračovat…

XI. Pražský rallysprint byl bouřlivým a jistě důstojným zakončením letošní rallyové sezóny v našich krajích. Nyní již můžeme čekat na příští sezónu, která v sobě už nyní nese více otazníků než obvykle. Hned po projetí posledního účastníka cílovou rampou se na Prahu začal snášet sníh – jistě bychom se nezlobili, kdyby symbolizoval podmínky na zanedlouho následujích prvních podnicích nového roku!

Aleš Holakovský (holako@seznam.cz)
VÝSLEDKY:
1) Pech – Topolánek Ford Focus WRC
2) Valoušek – Berdych Ford Focus WRC
3) Triner – Brázda Škoda Octavia WRC
4) Navrátil – Kraner Mitsubishi Lancer Evo VII
5) Semerád – Eliáš Mitsubishi Lancer Evo VII
6) Trojan – Urban Škoda Octavia WRC
7) Prokop – Hrůza Škoda Fabia Kit Car
8) Paasonen – Minářík Mitsubishi Lancer Evo VIII
9) Tlusťák – Plachý Citroën Saxo Kit Car
10) J. Volf – P. Novák Mitsubishi Lancer VIII



Tento článek je z Rally2.com - Rallysport Příluky: infomace, fotografie a videa z rally
Rally2.com - Rallysport Příluky

URL adresa článku: http://www.rally2.com/article.php?sid=1363