Po výborném úspěchu na oblíbené domácí Kopné, kde si Dan Vladyka připsal ve třídě N2 umístění na stupních vítězů, přichází pro zlínského jezdce očekávaná domácí Barum rally. V našem rozhovoru jsme probrali nejen nadcházející start v MMČR, ale také předchozí soutěže a nepříjemný okamžik, kdy Dan s Igorem pomáhali zasahovat v Krkonoších u havárie posádky Peták – Joska.

Na Barum rally se vedle tebe opět objeví Igor Norek. Jak vidíš souboje ve vaší třídě N2?
Tak myslím si, že konkurence v N2 není až zase tak veliká, jako třeba na Kopné. Na druhou stranu zase startují samí kvalitní jezdci. Je škoda, že chybí Vašek Dunovský Ke stálým účastníkům však přibyli divočák Tomáš Marek a Honza Březík, takže to určitě bude zajímavé. Nevím jakou úroveň budou mít zahraniční piloti. Myslím si, že tady k dobrému výsledku bude potřebná spíše spolehlivost, která bude hrát větší roli než rychlost . No nechme se překvapit.



Jako velkého fanouška tě budou jistě zajímat i souboje v popředí startovní listiny
Musím říct, že startovka je naprosto skvělá. Bude to opravdu velký souboj špičkových posádek Taková konkurence v historii IRC ještě nikdy nebyla. Můj tip na vítěze je Honza Kopecký. Velice rychlý bude Basso, protože jako jediný už jel RZ Halenkovice, Kudlovice i Troják ve směru, kterým se jede nyní. Kdybych si měl tipnout kdo bude v první pětce, tak bych hádal tato jména: Kopecký, Basso, Loix, Kresta, Meeke.

Vaše poslední vystoupení ve velkých závodech se odehrávalo v okolí Krumlova. Překvapivě jste zde vyhráli třídu N2. Gratulujeme dodatečně ke skvělému výsledku, na Barumce máte na co navazovat. Jak vzpomínáš na tento svůj, dá se říci, životní úspěch?
Díky za gratulaci. To jsme opravdu nečekali. Zvláště po první super RZ v Českých Budějovicích kde jsme dostali hned 10s. V cíli jsme se s Igorem na sebe podívali a oba se začali smát, že větší plíseň už se tam jet nedalo. Ale v dalším průběhu i přes drobné komické situace na trati se nám začalo dařit a vyhnuly se problémy s technikou a defekty. Prakticky po prvním Slavkově, po odstoupení Sojky, jsme měli 7 minutový náskok na druhého Jakubce, tak už šlo o to neudělat zbytečnou chybu a v klidu dojet do cíle.



Jaké komické situace, můžeš zavzpomínat?
Bylo toho víc. Hned první příhoda se udála na samém začátku rally. Startovní rampu jsem projel bez spolujezdce, který se chtěl protáhnout před časovkou na startovní rampu a já mu na pokyny pořadatelů odjel až na rampu, kterou on pak musel přeběhnout, aby dodržel trať. Potíže pokračovaly dál na první RZ, kde jsme jeli ¾ vložky na skomírající čínskou baterku v interkomu, takže jsme na sebe museli hodně hulákat, abychom se alespoň trochu slyšeli. Na další RZ Kohout jsme se 20m před vracákem hádali, kdo potáhne za ruční brzdu, protože jsme se o tom jen tak mezi řečí v tréninku bavili, že by jí mohl potáhnout Igor a on to vzal nějak vážně. Tak jsme za ní potáhli oba dva zároveň. Načež při výjezdu z vracáku jsem zjistil, že mám uvolněné štelování volantu a začal jsem s ním hýbat, jak s kniplem v letadle. Nejhorší bylo, že jsem zapomněl, kde se nachází zajišťovací páka, tak jsme asi 1km jeli trošku srandovně. Igor hodil hlášku, že pokud si to neutáhnu, tak za chvíli vzlétneme. Nakonec se mi páku podařilo zajistit, ale volant jsem měl zase úplně spadlý až skoro na stehnech. Nakonec jsme ještě museli předjíždět jedno auto před námi, ale v cíli jsme byli překvapeni celkem slušným časem. Po první rundě odstoupil Venca Duna a na nočním Kohoutu měli soupeři problémy právě s defekty. (o obávaném kamenu jsem věděl, všimli jsme si ho při tréningu a toto místo jsme měli poznačené v rozpise) Přenocovali jsme první s náskokem necelých 50s na Sojku s Ignisem. Druhý den jsme jeli v poklidu a užívali si jízdy na krásných RZ. Po smůle na Šumavě jsme si v cíli mohli vychutnat pocity vítězství.



Zmínil jsi Šumavu, kterou jste měli také slušně rozjetou. V případě dojetí na této soutěže by jste zřejmě zkusili pokračovat v celém šampionátu. Jak tato soutěž probíhala?
V Pátek jsme začínali zmoklým Čínovským okruhem a i zde jsme nasbírali zajímavé a srandovní zážitky. Komické bylo, že hned při prvním kole, kdy jsme přijížděli do retardéru, kde se pomocí sudů rozdvojovaly cesty ven z okruhu a do dalších kol, jsem se rozhodl jet cestou ven z okruhu. Igor v poslední chvíli zareagoval mohutným řevem a mně za 5 minut 12 poslal do správné cesty, byť trošku s krizí. Asi ve druhém kole se před námi roztočil Mudr. Kravec s Fábií. Nechybělo mnoho a byl by kontakt. Do třetice jsme na okruhu dojeli Markvarta a ten nás skrze zamlžená skla neviděl. Při předjíždění také ke kontaktu nebylo daleko. I přes tyto peripetie nebyl čas vůbec špatný, přestože jsme nějaké ty sekundy ztratili.
V Sobotu jsme trošku tušili, že se moc nesvezeme kvůli rušení RZ a opravdu už při příjezdu na první RZ jsme se nemýlili. Závodit se začalo až na Nuzíně. Začali jsme s respektem a čas nebyl špatný. Po dvou RZ jsme byli na 4. místě asi 3s za Dunovským. Následoval druhý průjezd drážovskou RZ a zde se nám vůbec nedařilo, špatně napsaný rozpis, jezdecké chyby a jízda na písečku mezi stromy a nepřehledné horizonty v neznámém prostředí, to nám nějak nesedlo. V cíli byla ztráta přes 25s na špičku třídy. Na Boubské už to šlo, ale zase jsme neměli nejvhodnější pneumatiky, které se ke konci značně přehřály. Následoval servis, kde jsme nazuli ty správné pneu a hned to bylo na čase znát, když jsme s Jakubcem a Dunovským jeli ve 3 vteřinách. Bylo mi líto Ondry Blaťáka, který zde dal defekt v místě, kde už to v minulých letech sežralo plno jezdců. Poslední RZ prvního dne jsme projeli v klídku a po první etapě jsme se ocitli na 3. místě. Trošku mě překvapilo dost divoké přidělování časů, po kterém výsledky vypadaly úplně jinak. Taktika do neděle byla jet tak, aby se udrželo třetí místo a hlavně dojet až na cílovou rampu. Asi 3 km před cílem motor najednou ztratil výkon a my jsme věděli, že je konec. Do motoru spadl ventil na druhém válci. Je to škoda, ale hlavní je, že jsme ustáli takovou menší krizi, asi 500m před místem, kde jsme odstoupili a auto zůstalo celé. Když jsem se po závodě díval na Valdův onboard, tak v tom místě toho měl taky plné brýle.

Jak se ti v Čechách líbily rychlostní zkoušky?
Tak abych se přiznal, z krumlovských vložek jsem měl snad ještě větší respekt než ze Šumavy, zvláště když se jelo v noci. RZ jsou na těchto soutěžích nádherné. Je to zase jiný charakter, než na který jsem z moravských RZ zvyklý. Už před startem jsem věděl co nás asi čeká. Povahu rychlostních zkoušek znám už z let co jsem se tam jezdil dívat. Největší respekt jsem měl z RZ Malonty a Slavkov. No a noční Kohout spojený se Svatým Jánem byl opravdu moc těžký.



O minulém víkendu jsi se zúčastnil Rally Krkonoše jako mechanik.
Ano to je pravda. V Krkonoších jsem byl se svou Felicií, se kterou jeli Zdeněk Kratochvíl s Martinem Kořínkem, bohužel, došlo k poruše motoru, takže kluci závod
nedokončili, což mě moc mrzí.

Našli jste si chvilku i na návštěvu rychlostní zkoušky a byli svědky těžké havárie posádky Peták – Joska. Co se na trati přihodilo?
U havárie Petáka jsme opravdu byli. První RZ nám vedla blízko ubytování, tak jsme se šli k cíli mrknout. Pepa přehnal nájezd, šel pozdě na brzdy do zatáčky a ve velké rychlosti trefil strom. U havárie byl první Igor Norek, (shodou okolností spolu s Pepíkem stáli na bedně při rallysprintu Kopná). Ve chvíli, kdy se blížil Orsák, se schylovalo k možnému průšvihu, protože otřesený Pepa Peták se motal kolem hořícího auta a pořadatel mával vestou v půlce zatáčky, takže ho nebylo přijíždějícím jezdcem vidět. Bylo potřeba rychle jednat. Další kamarád Štěpán Forman se ho snažil zpomalovat před zatáčkou. Doletěl Orsák a naštěstí to tam nedal na 100 procent a asi jen na 70 procent. Můžu říct, že se tam vlezl o fous. Ještě že Igor Pepu donutil opustit cestu. V tu chvíli byl už mimo auto i Libor Joska, který nevypadal vůbec dobře. Snažil jsem se o něho pečovat až do příchodu dvou šikovných holek, které se o něj společně se záchranáři krásně postaraly až do příletu vrtulníku. Dále bylo potřeba požár auta uhasit, čehož se ujal Igor s dalšími přijíždějícími posádkami, které zapůjčily hasící přístroje. Můžu říct, že ve mně byla dušička malinká, když jsem všechnu tu dramatickou situaci viděl na vlastní oči. Trošku se mi hodina čekání na vrtulník zdála moc, ale nemohu soudit, proč to tak dlouho trvalo, kde se stal zádrhel. Jinak přeji klukům, aby se brzo uzdravili a sebrali fyzické, finanční a psychické síly do dalšího závodění.



Děkujeme za rozhovor a přejeme krásné, bezproblémové a úspěšné svezení na Barum rally. Rallysport Příluky – rally2.com

Ptal se: Pavel Zvonek
Foto: archív jezdce

Související odkazy k posádce:
Více informací o posádce
Dan Vladyka se těší na Barumku
Vladyka s Norkem si vyzkoušeli „Tajpára“
Vladyka s Norkem i po Barumce neporažení
Vladyka s Norkem vítězní také na Bohemce
Vladyka s Norkem vítězní na Šumavě
Vánoční rozhovor s Danem Vladykou
Obhajoba posledního místa se téměř „podařila“ – rozhovor s Danem Vladykou
Rozhovor s Danielem Vladykou, nejen o blížící se Barumce


Související odkazy:

Video sestřihy nejen havárií
Nástrahy rally
Ostatní podniky